Metropolitní spolupráci by měl legislativně podpořit stát, zaznělo na konferenci v Brně


Téměř 150 účastníků, zástupců měst a obcí, ale i ministerstev a státních, akademických nebo neziskových organizací, se 19. května sjelo do Brna, aby debatovali o posílení ukotvení metropolitní spolupráce v České republice.

Třetí ročník konference zabývající se tematikou metropolitního rozvoje a spolupráce nesl název „Metropolitní spolupráce s ručením (ne)omezeným?!“. Cílem bylo posunout odbornou i politickou diskusi směrem k posílení metropolitní spolupráce, a to včetně legislativního ukotvení a možností finanční podpory v reflexi závazku koaliční smlouvy vlády České republiky. To vše by zaručilo lepší fungování metropolitních oblastí a jejich snazší financování, aby velké metropole a aglomerace mohly efektivně čelit novodobým výzvám. Během konference byly projednány politické i odborné kontury metropolitní instituce směrem k etablování metropolitních oblastí jako legitimních subjektů prostorového rozvoje v ČR.

Pozice metropolitních oblastí je stále křehká, nemají právní postavení a rozhodovací pravomoci, a přesto mají potenciál řešit efektivněji konkrétní témata v oblasti dopravy nebo životního prostředí. Naším cílem je posílit metropolitní správu a spolupráci jako samostatnou, autonomní a nezávislou na kohezní politice. A nejen to, měli bychom zároveň více diskutovat o tom, jak nastavit dlouhodobé možnosti finanční podpory metropolitní spolupráce, protože má smysl. Doufám, že jí svou pozornost budou věnovat další subjekty napříč Českou republikou,“ zdůraznila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Měl jsem možnost se zúčastnit prvního ročníku konference jako předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a musím říct, že se spousta věcí od té doby posunula. Metropolitní oblasti a aglomerace jsou pro rozvoj České republiky naprosto zásadní a jsem rád, že Brno, respektive Brněnská metropolitní oblast je v tomto sektoru lídrem. Ministerstvo pro místní rozvoj bude hledat další možnosti, jak dále posílit metropolitní spolupráci. Jako cestu taktéž vidím využití integrovaných řešení a integrovaných projektů a prvků metropolitní spolupráce při zvládání současných i budoucích krizí,“ zmínil ve svém projevu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Není pochyb, že nástroj integrovaných územních investic funguje dobře a přispívá k rozvoji metropolitních oblastí a aglomerací. Teď je jen otázka, jak se posunout dále a postavit se k navazujícím krokům a plánům. Metropolitní oblasti přináší značné finance do rozpočtu České republiky, ale je nutné se bavit i o tom, zdali se tyto prostředky vrací zpátky. Kraje by taktéž měly hrát v metropolitní spolupráci důležitější roli a být více motivovány se do metropolitní spolupráce zapojit,“ pronesl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

První část konference se zaměřila na sdílení dobrých zkušeností v oblasti metropolitní spolupráce. Během tohoto bloku vystoupil František Kubeš, jehož příspěvek byl zaměřený na zhodnocení jeho dosavadní pracovní cesty, která je spojená s postupným etablováním tématu metropolitní spolupráce v České republice. Filip Chvátal, radní pro územní plánování a rozvoj města Brna a bývalý manažer Dobrovolného svazku obcí Šlapanicko, během svého vystoupení sdílel zkušenosti s koordinací výstavby sítě cyklostezek, která je významným metropolitním projektem. Doprava a dopravní infrastruktura je aktuálně jedním z nejnosnějších témat pro metropole a jejich zázemí. Jedná se o prostředek, díky kterému může metropolitní oblast fungovat jako živá a vzájemně propojená entita. Na Chvátalovu prezentaci navázal Petr Kladivo, tematický koordinátor v oblasti mobility a životního prostředí Olomoucké aglomerace, který hovořil o tom, jak aplikovat principy metropolitní spolupráce i na další strategické dokumenty a témata. Zmínil například důležitost vzniku metropolitního plánu udržitelné mobility.

Druhý blok konference hledal odpověď na otázku, jak zvýšit motivaci obcí k metropolitní spolupráci. Luděk Sýkora ve svém příspěvku naznačil, že Česká republika by se měla přiblížit zemím v západní Evropě a metropolitní spolupráci institucionalizovat. Na základě výsledků mezinárodního výzkumného projektu ESPON METRO, který zkoumal potenciál a limity metropolitních oblastí v kohezní politice, zmínil, že je nutné posílit roli metropolitních oblastí a jejich vedení. Následovali se svým projevem Markéta Novotná a Ján Bahýľ reprezentující výzkumný projekt Technologické agentury METROSPOL, jehož cílem bylo zkoumat a nalézt vhodné formy organizačního ukotvení metropolitní spolupráce v České republice. Zástupci tohoto projektu takto poprvé představili možná témata, funkce a právní formu tzv. metropolitního svazku.

Následovala velmi živá panelová diskuse, která hledala cesty, jak prezentované závěry aplikovat v praxi. Během ní vystoupil Zdeněk Semorád (náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů MMR ČR), David Sláma (ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR pověřený řízením sekce veřejné správy a eGovernmentu), Radka Vladyková (výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR), Jan Zámečník (náměstek hejtmana JMK pro oblast regionálního rozvoje), Tomáš Koláčný (2. náměstek primátorky města Brna) a Jan Vitula (starosta města Židlochovice).

Závěrečné shrnutí konference podala primátorka města Brna Markéta Vaňková. Ta akcentovala, že mezi odborníky panuje shoda na vytvoření subjektu, který by byl zodpovědný za harmonický rozvoj území metropolitních oblastí a aglomerací v České republice, a vyzvala zástupce Ministerstva vnitra, aby ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a zástupci územních partnerů posunuli debatu dále a rozpracovali konkrétní návrh legislativní úpravy k dalším diskusím.

Konference se konala pod záštitou ministra pro místní rozvoj ČR Ivana Bartoše, ministra vnitra ČR Víta Rakušana, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, předsedy Svazu měst a obcí ČR Františka Lukla, předsedy Asociace krajů ČR Martina Kuby a rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše.

Zdroj: metropolitni.brno.cz